Dnes jsem se zaměřil na jeden článek, který mě zaujal. Jedná se o povolání palubního střelce neboli doorgunnera.

Jejich úkol je jednoduchý, mají za cíl vyřadit nepřítele z boje dřív než je sestřelí z oblohy. Střelci sedí v jediném nechráněném místě ve vrtulníku v otevřených bočních dveřích. Palubní střelci nespoléhají na přesnost, spoléhají se spíše na účinek palebné opony. Střelec se nikdy nedozví, kolik nepřátel zabil při plnění úkolu. Zodpovídají se za životy celé posádky vrtulníku.

Poprvé byli palubní střelci nasazeni ve Vietnamu, aby kryli vojáky při výsadku na území nepřítele. Průměrná životnost palubního střelce se při takovém výsadku pohybovala kolem 5 minut.

Dnes jsou nejčastěji palubní střelci nasazování na území Afghánských hor. V nelehkých podmínkách kdy teplota na palubě může dosahovat až 45 stupňů Celsia se snaží pozorovat okolí a odhalit každé hrozící riziko. 

Jak se stát palubním střelcem?

 Palební specialisté jsou dnes dvou národností a to Američané a od roku 208 i Němci. Uchazeči se musí armádě upsat na 4 až 8 let a být naprosto duševně a fyzicky v pořádku. Podmínky bojového nasazení se simulují v tlakové komoře. Simuluje se let v 3 tisících metrech nad mořem, kde i v takové výšce sedí střelec u otevřených dveří. Obsah kyslíku v takových to výškách řídký a proto je v tlakové komoře při výcviku snížen na 85%. Dva speciální popruhy zajišťují, aby střelec nevypadl ani při prudkých manévrech a udržel si svou pozici. Musí absolvovat nejtvrdší výcvik pro přežití na zemi i na moři, pro případ, že by byl sestřelen za nepřátelskou linií. Voják, který sestřelení přežije, musí být schopen se o sebe postarat do chvíle než pro něj dorazí záchranný tým.

Zbraně palubních střelců:

Německý kulomet MG3, střelivo 7,62  x 51mm s kadencí 1300 střel za minutu.

Těžký kulomet M3M ráže 12,7mm s kadencí kolem 600 ran za minutu účinný dostřel až 2km.